CHCI BÝT POJIŠTĚNCEM RBP
Neváhejte - zaregistrujte se a začněte čerpat z řady výhod a benefitních programů.
Registrovat on-linePéče v zahraničí
Stejně jako nejsou zahraniční návštěvníci na území České republiky účastníky zdravotního pojištění a pokud nemají cestovní pojistku pokrývající úhradu zdravotní péče, musí si ošetření a léčení v našich zdravotnických zařízením platit v hotovosti, vyvstává tentýž problém před občany České republiky, pokud musí během svého pobytu v zahraničí podstoupit lékařské ošetření nebo léčbu. Výjimkou jsou dále popsané případy vyplývající z evropských nařízení.
Úhrada zdravotní péče u pojištěnců, kteří vycestují do zahraničí, je řešena odlišně podle zemí, do kterých cestují.
Země Evropské unie, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko:
V oblasti poskytování zdravotní péče existuje poměrně rozsáhlá úprava nároků právě prostřednictvím norem Evropského společenství a Evropského parlamentu. Jde o nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Tyto normy byly přijaty v rámci zajištění jednoho ze základních pilířů Evropské unie - principu volného pohybu osob. Konkrétně se jedná o:
- Nařízení 883/2004 a prováděcí nařízení 987/2009 (v účinnost od 1.5. 2010),
- Nařízení 1408/71 a prováděcí nařízení 574/72 (dočasně platí ve vztahu k osobám ze třetích států, Islanďanům, Lichtenštejncům, Norům a Švýcarům, nejméně do roku 2011),
- Nařízení 859/2003 (aplikace Nařízení 1408/71 a 574/72 ve vztahu k občanům 3. států, podmínkou je bydliště v jednom ze států EU a pohyb mezi státy EU).
Podrobnosti naleznete v Průvodci zdravotní péče v EU.
Země mimo Evropskou unii, se kterými má ČR uzavřené mezivládní dohody.
Stejně jako ostatní země i Česká republika pamatovala na zajištění nutné a neodkladné zdravotní péče v zahraničí pro své občany a pojistila si její zajištění mezivládními dohodami. Nové dohody byly uzavřeny s Černou Horou, Chorvatskem, Makedonií Srbskem a Tureckem. Kromě těchto smluv existuje i celá řada mezivládních dohod sjednaných před rokem 1989. Vzhledem k tomu, že jde často o exotické země, je jejich skutečné uplatnění docela problematické.
Proplacení zdrav. péče - Žádost o proplacení přímé úhrady za zdravotní péči v zahraničí.
Ostatní země
Tam, kde dohoda chybí, je její úhrada upravena zákonem č. 48/1997 v platném znění, o veřejném zdravotním pojištění v § 14, kde se říká „Ze zdravotního pojištění se pojištěncům uhradí též částka, kterou vynaložili na nutné a neodkladné léčení, jehož potřeba nastala během jejich pobytu v cizině, a to do výše stanovené pro úhradu takové péče na území České republiky.
V praxi to znamená:
- pojištěnec si v zahraničí uhradí zdravotní péči ze svého a její úhradu nárokuje u své pojišťovny v ČR,
- zdravotní pojišťovna uhradí svému pojištěnci náklady na nutnou a neodkladnou péči, kterou zaplatil v zahraničí pouze do té výše, kolik by za tutéž péči uhradila tuzemským zdravotnickým zařízením,
- právo na takovou úhradu přináleží pouze pojištěnci,
- zdravotní pojišťovna uhradí lékařskou péči pouze za podmínek , že pojištěnec náklady skutečně sám uhradil a jejich úhradu doložil příslušnými podklady u své pojišťovny.
Těmito podklady pro stanovení výše úhrady jsou:
- originál účtu a originál dokladu o zaplacení.
V případě potřeby lze po pojištěnci požadovat i ověřený překlad uvedených dokladů. Předkládané doklady musí být opatřeny příslušnými podpisy a oficiálními razítky a je na nich třeba uvést číslo pojištěnce (tj. rodné číslo).
Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že na českého turistu pohlížejí v každé zemi jako na svého občana, proto si každý musí v hotovosti hradit vše, co je pro příslušnou zemí obvyklé.
Úhrada nutné a neodkladné péče v zahraničí tedy zajištěna je, ale téměř vždy (a to i v případě, kdy má ČR uzavřenou dohodu o poskytování bezplatné péče) znamená výdaje v místní měně podstatně vyšší, než které se po návratu do ČR pojištěnci vrátí. Proto je na místě všem klientům cestujícím do zahraničí zdůraznit nutnost cestovního pojištění. Nejde totiž jen o úhradu samotné péče, poskytnutých léků a zdravotnického materiálu, ale i transportu zpět do ČR, který není součástí žádné mezinárodní smlouvy (kromě zvláštních případů dopravy ze Slovenské republiky a Německa). V případech nejhorších, kdy pojištěnec v zahraničí zemře, zůstávají jeho rodině i pohledávky za přepravu zpět do ČR a repatriaci ostatků ve výši desítek tisíc.