Vaše dotazy

Plátce, který začíná podnikat je povinen splnit oznamovací povinnost a oznámit do 8 dnů od zahájení činnosti tuto skutečnost zdravotní pojišťovně (dostavit se na některou z našich poboček).

V tomto případě, je podnikání hlavním zdrojem příjmů a máte povinnost hradit zálohy na pojistné v zákonem stanovené minimální výši (pokud není dle přehledu vypočtena záloha vyšší).

V případě, že je plátce současně při podnikání evidován jako zaměstnanec a ze zaměstnání je za něho odváděno pojistné alespoň z minimální mzdy nemá povinnost hradit zálohy na pojistné. Podnikání je pro plátce vedlejším zdrojem příjmů a pojistné uhradí až na základě předloženého Přehledu OSVČ.

V případě, že plátce onemocní a tuto skutečnost oznámí zdravotní pojišťovně doložením nemocenského lístku nebo potvrzením z OSSZ nemá povinnost v měsících, kdy nemoc trvala po celý kalendářní měsíc hradit zálohy na pojistné. Zdravotní pojišťovně se předkládá začátek i ukončení nemocenské.

Při předložení Přehledu OSVČ po skončení roku se plátci měsíce, ve kterých byl po celý kalendářní měsíc nemocný, zohlední pouze v případě, že k přehledu doloží Potvrzení pro účely ZP, které mu vydá příslušná OSSZ a ve kterém bude potvrzeno, že si jako OSVČ hradil nemocenské pojištění (v potvrzení je uvedeno, že plátce měl, jako OSVČ, nárok na výplatu dávky).

Záloha je splatná nejpozději do 8 dne následujícího kalendářního měsíce, ale tento den musí být již připsána na účet zdravotní pojišťovny.

V případě, že plátce zálohy na pojistné neuhradí v zákonem stanoveném termínu je počítáno penále za pozdní platby v souladu s ustanovením § 18 zákona 592/1992 Sb.

V případě, že je plátce evidován současně jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát (tyto osoby vymezuje ustanovení § 7 zákona 48/1997 Sb.) nemá v prvním roce podnikání povinnost hradit zálohy na pojistné, v druhém roce a dalších letech potom plátce hradí zálohu vypočtenou dle předloženého Přehledu OSVČ bez povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ a hradit zákonem stanovenou minimální zálohu.

Ve vašem případě, kdy podnikání není prvním rokem, musíte hradit také nadále zálohy na pojistné, ale bez povinnosti dodržet minimální výši. Pokud byla Vaše záloha vyšší než minimální, budete hradit stále stejnou výši do doby, než bude stanovena nová výše zálohy za další rok. V případě, že byla záloha nižší, začnete tuto nižší zálohu hradit za měsíc říjen. Zároveň je důležitá oznamovací povinnost, kterou máte vůči zdravotní pojišťovně v případě přiznání důchodu.

V případě, že dojde k souběhu kategorií OSVČ – zaměstnání - osoba, za kterou je plátcem pojistného i stát a dle předloženého přehledu je vypočtena záloha, je tato osoba povinna hradit vypočtenou zálohu na pojistné bez povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ a hradit zákonem stanovenou minimální zálohu.

Souběh podnikání s další kategorií musí trvat po celý kalendářní měsíc, v opačném případě je plátce v daném měsíci považován za osobu, pro kterou je podnikání hlavním zdrojem příjmů s povinností hradit zákonem stanovenou zálohu.

Pokud děti nenavštěvují školku na dobu delší než 4 hodiny nebo školní družinu, předložte čestné prohlášení k přehledu OSVČ. Formulář „Čestné prohlášení – děti“ naleznete na našich webových stránkách. V případě splnění podmínek nemusíte při zúčtování přehledu OSVČ hradit pojistné v minimální výši, ale dle skutečně dosaženého příjmu.

V případě, že se plátci sníží příjem oproti předchozímu roku alespoň o jednu třetinu (upravuje ustanovení § 8 odst. 4 zákona 592/1992 Sb.) má možnost podat žádost o snížení zálohy na formuláři, který najde na našich webových stránkách www.rbp213.cz.

Žádost lze podat v daném roce nejdříve prvního dubna. Snížena záloha je platná od měsíce, ve kterém je žádost podána, do měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém bude nebo má být předložen přehled. V případě, že je snížena na výši odpovídající výši zákonem stanovené minimální zálohy, tak je platná do změny minimální zálohy (v případě, že ke změně dojde dříve, než se podává přehled). O změně zálohy je plátce písemně obeznámen.

Paušální daň je vhodná pro OSVČ s vyššími příjmy, nízkými náklady a pro ty, kteří si neuplatňují vyživované osoby, případně nevyužívají dalších slev či odpočtů.

Naopak není vhodná pro OSVČ, kteří využívají 80% paušální výdaje (řemeslné živnosti, zemědělci) a pro plátce, za které je současně plátcem stát (důchodci, studenti, ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené)

Je potřeba si uvědomit, že z paušálního režimu nelze dobrovolně vystoupit (až po uplynutí kalendářního roku) a při splnění všech dalších podmínek bude daň paušalizována bez ohledu na skutečnou výši příjmu a výdajů a to i v případě ztráty. I z pohledu zdravotního pojištění je plátce, který vstoupí do paušálního režimu považován za plátce, který má povinnost dodržet minimální vyměřovací základ (nelze snížit z důvodu souběhu se státní kategorii, z důvodu nemocenské, atd.) a to po celé rozhodné období (kalendářní rok).

Pro ZP je jedinou registrační autoritou Finanční správa, která předává ZP údaje o vstupu i výstupu poplatníka v paušálním režimu. Platba paušální daně se provádí na účet finančního úřadu, který potom platby pro ZP přerozděluje v souladu s platnou legislativou.

V případě, že vznikne poplatníkovi v paušálním režimu povinnost podat daňové přiznání, pak mu současně vzniká povinnost podat i Přehled OSVČ v předepsaném termínu.

V případě, že je OSVČ alespoň po část roku vedena v paušálním režimu a má povinnost předložit daňové přiznání a následně se v dalším období stejného kalendářního roku stane OSVČ (bez vstupu do paušálního režimu), potom je povinna vždy dodržet v daném kalendářním roce minimální vyměřovací základ a hradit zákonem stanovenou minimální zálohu nebo v případě, že je vyšší, tak zálohu vypočtenou dle přehledu a to až do podání přehledu za daný rok (v případě, že se v následujícím roce opět nestane poplatníkem v paušálním režimu).

V případě, že je OSVČ vyřazena v průběhu roku z paušálního režimu pro nesplnění podmínek paušálního režimu, pak je považována za klasickou OSVČ (jako by nikdy nebyla v paušálním režimu) a hradí zákonem předepsané zálohy.

Změní-li se dodatečně údaje, je plátce povinen do 30 dnů od zjištění podat opravný přehled, případný nedoplatek je splatný do 30 dnů od jeho podání.

V případě, že je plátci vypočten dle předloženého přehledu OSVČ nedoplatek na pojistném a plátce nemůže z vážných důvodů nedoplatek uhradit, může podat žádost o splátkový kalendář. Žádost se podává na formuláři, který najdete na našich webových stránkách www.rpb213.cz.

Žádost musí být odůvodněná. Na základě žádosti bude plátci vystaven Výkaz nedoplatků včetně vypočteného penále a v souladu s interními předpisy zdravotní pojišťovny bude rozhodnuto o případném schválení splátkového kalendáře a výši splátky. Na uzavření splátkového kalendáře není právní nárok. Podmínkou plnění splátkového kalendáře je skutečnost, že plátci nesmí vznikat další dluh na pojistném. Současně při splátkách vzniká plátci další penále.

V případě zamítnutí žádosti o splátkový kalendář je pohledávka vyměřená výkazem nedoplatků splatná nejpozději do 3 dnů od doručení výkazu nedoplatků.

Proti výkazu nedoplatků lze podat do 8 dnů od jeho doručení odůvodněnou námitku – žádost o prominutí penále. Podání po 8 denní lhůtě je považováno za bezpředmětné.

Plátce si má pojistné sám vypočítat a uhradit. Nedoplatek dle přehledu je splatný nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být předložen přehled za daný kalendářní rok. V případě, že plátce nedoplatek neuhradí v zákonem stanoveném termínu, je počítáno penále za pozdní platby v souladu s ustanovením § 18 zákona 592/1992 Sb.

Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost uvést v přehledu.

Plátce má povinnost předložit Přehled OSVČ na příslušném formuláři, který najde na našich webových stránkách www.rbp213.cz, formulář si může vyzvednout i na některé z našich poboček. Formulář musí být řádně vyplněn včetně podpisu plátce! Přehled se podává nejpozději do jednoho měsíce od podání daňového přiznání na FÚ.

Přehled lze podat následovně:

• Prostřednictvím služby my213 – jednoduše online odeslání do ZP
• Přes Portál zdravotních pojišťoven
• Prostřednictvím datové schránky (v případě, že je přehled zaslán z cizí DS – např. účetní, musí být součásti podání i plná moc)
• Předložením na některé z našich poboček
• Písemně na adresu ZP
• Emailem (podepsaný dokument jako příloha emailu)

Je to prostřednictvím služby my213. Jedná se o jednoduché vyplnění přehledu s názorným vedením, automatickým výpočtem a online odesláním přímo do zdravotní pojišťovny. 

Přeplatek je plátci vrácen na číslo účtu nebo adresu uvedenou v přehledu a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy byl tento přeplatek zjištěn. Přeplatek je snížen o případný nedoplatek na zálohách nebo jiný další splatný nedoplatek (dle přehledů za předchozí roky) nebo dlužné pojistné a penále z vyměřených výkazů nedoplatků nebo správních řízení. Je tedy potřebné věnovat pozornost účtu a adrese, kterou plátce na přehled uvede. Podaný přehled je dle zákona považován za žádost o přeplatek. Po zúčtování přehledu je plátce o částce přeplatku a splatnosti přeplatku včetně čísla účtu informován v „Oznámení o zpracování přehledu“. V souladu se zákonem se přeplatky do 200,- Kč nevrací.

Osoby, které nemají povinnost podávat daňové přiznání na FÚ, jsou povinny předložit Přehled OSVČ nejpozději do 8 dubna následujícího roku. Pro zdravotní pojišťovnu není stanovena žádná spodní hranice příjmu pro podání či nepodání přehledu OSVČ.

Tím, že nepředložíte Přehled OSVČ jste nesplnil zákonnou povinnost. Zdravotní pojišťovna Vás o této povinnosti nemá povinnost informovat, protože vychází ze zákona. I přesto se snažíme plátce informovat prostřednictvím webových a facebookových stránek, kde na tuto povinnost upozorňujeme.

Vzhledem k tomu, že výzva je již prvním krokem k zahájení správního řízení musí být doručena do vlastních rukou a musí obsahovat i případné stanovení pokuty, protože pokuta za nedodržení povinnosti předložit přehled je stanovená zákonem.

Plátce si musí být vědom toho, že neplnění zákonných povinností má právní důsledky.

Ano, následně po zúčtování podaného přehledu OSVČ je každému plátci zasláno „Oznámení o zpracování přehledu“ s informací o nedoplatku nebo přeplatku s uvedenými platebními údaji.

U plátců, kteří podali přehled prostřednictvím my213 a plátcům, kteří jsou přihlášeni ke službě my213 je „Oznámení o zpracování přehledu“ uloženo na účtu a do emailu je zaslána notifikace o uložení zprávy. Oznámení je současně zasláno písemně na adresu plátce. 

Pokud plátce v termínu nepředloží přehled OSVČ, je ZP oprávněna stanovit pojistné za daný rok jako pravděpodobnou výši pojistného ve správním řízení. Pravděpodobná výše pojistného je pro plátce nevýhodná. Plátci může být také udělena pokuta za nepředložení přehledu OSVČ.

Ano, je to pro Vás, jako pro plátce, nejjednodušší forma komunikace. V případě, že zasíláte doklady prostřednictvím Vaší DS není ani vyžadován podpis na zasílaných dokumentech. Zdravotní pojišťovna je povinna s Vámi komunikovat výhradně prostřednictvím této datové schránky. Vy, jako plátce, máte právo tuto komunikační cestu využívat.