Internet je dnes jedním z nejčastějších míst, kde lidé hledají informace o zdraví. Stačí několik kliknutí a během sekund si můžeme přečíst o příznacích nemocí, prevenci, léčbě nebo zdravém životním stylu. Vedle kvalitních a odborně podložených informací se zde však objevuje také velké množství nepřesností, polopravd a zavádějících tvrzení.
Právě oblast zdraví patří mezi témata, kde mohou mít nesprávné informace velmi vážné důsledky. Mohou vést ke zbytečným obavám, odkládání léčby, odmítání prevence nebo užívání neúčinných či rizikových přípravků. Jak tedy poznat, kterým zdravotním informacím lze důvěřovat?
Internet změnil způsob, jakým hledáme informace o zdraví
Počet lidí využívajících internet jako zdroj zdravotních informací v Evropě dlouhodobě roste. Zdravotní informace dnes vyhledávají miliony lidí ještě před návštěvou lékaře nebo po ní, aby lépe porozuměli svému zdravotnímu stavu.
Schopnost informace vyhledat, porozumět jim, vyhodnotit je a správně využít označujeme jako zdravotní gramotnost. Podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) nejde o množství znalostí, ale o schopnost orientovat se v záplavě informací a rozhodovat se na jejich základě ve prospěch vlastního zdraví.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zdravotní gramotnost označuje za důležitou součást péče o zdraví a schopnosti činit informovaná rozhodnutí.
Proč je dnes orientace v informacích tak důležitá
WHO v posledních letech upozorňuje na fenomén tzv. infodemie. Jde o situaci, kdy se během zdravotních krizí nebo významných společenských událostí šíří obrovské množství informací (správných i nesprávných) a lidé mají problém rozlišit fakta od nepravdivých tvrzení.
Podle WHO může infodemie vést ke zmatení veřejnosti, ztrátě důvěry ve zdravotnické instituce a rizikovému chování, které může negativně ovlivnit zdraví jednotlivců i celé společnosti.
O tom, že zdravotní dezinformace nejsou pouze teoretickým problémem, svědčí i zkušenosti ze zahraničí. Výzkumy opakovaně potvrzují, že šíření nepravdivých zdravotních informací může ovlivňovat postoje k očkování, prevenci i léčbě.
1. Vždy si ověřte, kdo informaci zveřejnil
První otázka by měla znít: Kdo je autorem informace?
Důvěryhodné bývají zejména informace zveřejněné:
- státními zdravotnickými institucemi,
- zdravotními pojišťovnami,
- odbornými lékařskými společnostmi,
- univerzitami a fakultními nemocnicemi,
- mezinárodními zdravotnickými organizacemi.
Mezi ověřené zdroje patří například:
- NZIP – Národní zdravotnický informační portál
- Ministerstvo zdravotnictví ČR
- Státní zdravotní ústav
- WHO
- ECDC – Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí
Naopak zvýšenou opatrnost je vhodné mít u anonymních webů, řetězových e-mailů nebo příspěvků, u kterých není uveden autor ani zdroj informací.
2. Pozor na senzační titulky a zázračná řešení
„Lékaři tají pravdu.“
„Tato potravina vás ochrání před všemi nemocemi.“
„Jediná metoda, která skutečně funguje.“
Právě podobné formulace bývají častým znakem nedůvěryhodného obsahu.
Odborné zdravotnické informace jsou obvykle formulovány věcně a opatrně. Medicína je založena na důkazech a výsledky léčby se mohou lišit podle zdravotního stavu, věku i dalších faktorů.
Pokud článek slibuje rychlé, jednoduché a univerzální řešení složitého zdravotního problému, je na místě zvýšená obezřetnost.
3. Hledejte důkazy, ne pouze názory
Důvěryhodné zdravotní informace bývají podloženy:
- odbornými studiemi,
- doporučeními odborných společností,
- daty z výzkumů,
- stanovisky zdravotnických institucí.
Je důležité rozlišovat mezi:
- osobní zkušeností,
- názorem,
- vědecky ověřenými poznatky.
To, že určitý postup pomohl jednomu člověku, automaticky neznamená, že bude bezpečný nebo účinný pro všechny.
4. Ověřujte informace z více zdrojů
Narazili jste na překvapivou zdravotní informaci? Zkuste si ji ověřit i na dalších důvěryhodných webech.
Pokud stejné doporučení uvádí například NZIP, Státní zdravotní ústav nebo WHO, je pravděpodobnost jeho správnosti výrazně vyšší než u izolovaného příspěvku na sociálních sítích.
Právě schopnost porovnávat a kriticky vyhodnocovat různé zdroje je podle odborníků důležitou součástí zdravotní gramotnosti.
5. Sociální sítě nejsou automaticky odborným zdrojem
Sociální sítě mohou být užitečné pro osvětu nebo sdílení zkušeností. Současně však umožňují velmi rychlé šíření nepřesných informací.
Výzkumy upozorňují, že právě sociální sítě sehrály významnou roli při šíření zdravotních dezinformací během pandemie COVID-19.
Počet sledujících ani popularita autora automaticky neznamenají odbornou kvalifikaci.
Předtím než se budete zdravotní radou řídit nebo ji sdílet dál, ověřte si:
- kdo ji zveřejnil,
- zda uvádí zdroje,
- zda ji potvrzují i odborné instituce.
6. Všímejte si, zda se někdo nesnaží něco prodat
Pokud článek současně propaguje konkrétní produkt a tvrdí, že řeší většinu zdravotních problémů, je vhodné zachovat kritický odstup.
To neznamená, že všechny doplňky stravy nebo zdravotnické produkty jsou nedůvěryhodné. Je však důležité, aby jejich účinky byly podloženy kvalitními důkazy a aby marketing nenahrazoval odborné informace.
7. Jak přistupovat k informacím z umělé inteligence
Stále více lidí dnes hledá zdravotní informace prostřednictvím nástrojů využívajících umělou inteligenci.
Tyto technologie mohou pomoci s orientací v tématu nebo vysvětlením odborných pojmů. Nenahrazují však lékařské vyšetření, odbornou diagnostiku ani individuální doporučení zdravotníka.
Odpovědi generované umělou inteligencí mohou obsahovat nepřesnosti nebo zastaralé informace. Proto je vhodné důležité zdravotní informace vždy ověřovat v důvěryhodných zdrojích a v případě zdravotních obtíží konzultovat situaci s lékařem.
Praktický checklist: 5 otázek předtím, než informaci uvěříte
Než se budete řídit zdravotní radou z internetu, zkuste si položit těchto pět otázek:
- Kdo informaci zveřejnil?
- Jsou uvedeny zdroje nebo odborné podklady?
- Neobsahuje článek přehnané sliby nebo strašení?
- Potvrzují informaci i další důvěryhodné instituce?
- Nesnaží se mi autor současně něco prodat?
Pokud si na některou z těchto otázek nedokážete odpovědět, je vhodné informace dále ověřit.
Důvěryhodné informace jako součást prevence
Prevence nezačíná pouze u lékaře. Začíná také schopností orientovat se v informacích, rozlišovat fakta od mýtů a rozhodovat se na základě ověřených údajů.
V době, kdy máme přístup k obrovskému množství zdravotních informací, patří kritické myšlení a práce s důvěryhodnými zdroji mezi důležité nástroje péče o vlastní zdraví.