Léto patří k nejoblíbenějším obdobím roku – trávíme více času venku, sportujeme, cestujeme a užíváme si slunce. S rostoucími teplotami ale narůstá i riziko přehřátí organismu. Právě tehdy se setkáváme s pojmy úpal a úžeh, které si lidé často pletou nebo zaměňují. Přestože mají podobné příznaky, jejich příčina a průběh se liší.
Znalost rozdílu není jen „hra se slovy“. V praxi pomáhá rychleji rozpoznat, co se s tělem děje, správně reagovat a včas vyhledat lékařskou pomoc, pokud je potřeba.
Úpal: přehřáté tělo
Úpal je stav, kdy se organismus přehřeje natolik, že selhává jeho přirozená termoregulace – tělo už nedokáže produkcí potu a jeho odpařováním dostatečně snižovat teplotu. Může vzniknout při pobytu v horkém, nevětraném prostředí, v rozpáleném autě, při vysoké vlhkosti vzduchu nebo intenzivní fyzické aktivitě v horku, a to i bez přímého slunce.
Typické příčiny úpalu:
- delší pobyt v horku bez možnosti ochlazení,
- kombinace vysoké teploty a nedostatečného pitného režimu,
- fyzická námaha v horku (běh, práce venku),
- pobyt v zavřeném, rozpáleném autě.
Jak se úpal projevuje
Mezi hlavní příznaky úpalu patří:
- výrazná únava, slabost a malátnost,
- bolest hlavy, závratě, nevolnost, někdy zvracení,
- zvýšená tělesná teplota, horká suchá kůže,
- zrychlený tep a dýchání, někdy svalové křeče.
U těžších stavů může dojít ke zmatenosti, poruše vědomí či kolapsu. Takové příznaky jsou vždy důvodem k okamžitému vyhledání lékařské pomoci.
Úžeh: přehřátá hlava a mozek
Úžeh souvisí přímo s působením slunečního záření na oblast hlavy a šíje. Při dlouhodobém pobytu na přímém slunci bez pokrývky hlavy dochází k přehřívání mozku, někdy až k podráždění mozkových plen.
Typické situace, kdy hrozí úžeh:
- pobyt na pláži bez stínu a bez pokrývky hlavy,
- práce nebo sport na přímém slunci v poledních hodinách,
- dlouhé procházky či výlety bez ochrany hlavy.
Příznaky úžehu
Úžeh se často neprojeví ihned, ale až s časovým odstupem několika hodin – například večer po dni stráveném na slunci. Mezi projevy patří:
- silná bolest hlavy, tlak v hlavě,
- nevolnost, zvracení, malátnost,
- zvýšená tělesná teplota, zarudlá až spálená pokožka,
- někdy ztuhlost šíje a přecitlivělost na světlo.
U dětí může úžeh probíhat prudčeji, proto je důležité nepodceňovat ani zdánlivě „banální“ příznaky, jako je výrazná únava a bolest hlavy po celodenním slunění.
V čem se úpal a úžeh liší a jak to poznat
Zjednodušeně řečeno:
- úpal = přehřátí celého organismu, které může vzniknout i bez přímého slunce,
- úžeh = přehřátí hlavy a mozku z intenzivního pobytu na slunci.
V praxi se oba stavy často kombinují – například při celodenním pobytu u vody, kdy je člověk zároveň v horku, na přímém slunci a málo pije. Nejdůležitější proto není „nálepka“ diagnózy, ale včasné rozpoznání potíží a rychlá reakce.
První pomoc: co dělat krok za krokem
U úpalu i úžehu je klíčové co nejdříve přerušit další přehřívání a dát tělu prostor k obnovení rovnováhy.
- Přesuňte postiženého do stínu nebo chladnějšího, dobře větraného prostředí.
- Uvolněte oblečení, zajistěte klid a pohodlnou polohu vleže nebo v polosedě.
- Začněte postupně ochlazovat – vlažnou sprchou, studenými obklady na čelo, šíji, třísla; vyhněte se ledové vodě, která může být pro organismus šokem.
- Podávejte tekutiny po menších doušcích, ideálně vodu nebo iontové nápoje; nepodávejte alkohol a silně slazené nápoje.
- U úžehu se více zaměřte na ochlazení hlavy a krku.
Pokud se stav nezlepšuje, příznaky se zhoršují nebo postižený vykazuje známky zmatenosti, poruchy vědomí, křečí či velmi vysoké teploty, je vždy na místě volat zdravotnickou záchrannou službu.
Kdy zbystřit a vyhledat lékaře
Lékařská pomoc je vhodná zejména tehdy, když:
- jde o malé dítě, seniora, těhotnou ženu nebo pacienta s chronickým onemocněním,
- příznaky jsou výrazné nebo se rychle zhoršují,
- je přítomná porucha vědomí, křeče, opakované zvracení, ztuhlost šíje, zmatenost, vysoká teplota.
Včasná reakce může předejít komplikacím, jako je poškození orgánů či nervového systému. I zdánlivě „obyčejné“ přehřátí může být u rizikových skupin nebezpečné.
Prevence v jednoduchých krocích
Dobrá zpráva na závěr: většině případů úpalu a úžehu lze předejít. Stačí dodržovat několik jednoduchých pravidel.
- Pijte pravidelně a více než obvykle, ideálně vodu či neslazené nápoje.
- Omezte pobyt na přímém slunci v době od 11 do 15 hodin, kdy je záření nejsilnější.
- Noste lehké, prodyšné oblečení a pokrývku hlavy, u dětí klidně i lehký šátek či klobouček.
- Nepodceňujte stín – dělejte si přestávky mimo přímé slunce.
- Nikdy nenechávejte děti, seniory ani domácí zvířata v zaparkovaném autě, a to ani na „chvilku“.
- Vnímejte signály svého těla – pokud máte pocit na omdlení, silnou únavu nebo bolest hlavy, je čas z horka odejít a doplnit tekutiny.
Co si z toho odnést
Úpal a úžeh patří mezi nejčastější letní zdravotní komplikace, které mohou potkat dospělé i děti. Rozdíl mezi nimi spočívá hlavně v příčině – přehřátí celého organismu versus přehřátí hlavy a mozku. V obou případech ale platí, že včasné rozpoznání příznaků, rychlé ochlazení a doplnění tekutin výrazně snižují riziko vážnějších následků.
V RBP dlouhodobě podporujeme informovanost o zdravotních rizicích i prevenci. Pokud si nejste jistí, jak postupovat při podezření na úpal nebo úžeh, neváhejte se obrátit na svého praktického lékaře nebo využít pohotovostní službu ve vašem regionu.