Co je obezita
Obezita (otylost) patří mezi nejčastější chronická onemocnění současnosti. Přestože je často spojována především s tělesnou hmotností nebo vzhledem, představuje především závažný zdravotní problém, který může výrazně ovlivnit kvalitu i délku lidského života.
Zajímavostí je, že u divokých zvířat v přírodě je obezita velmi vzácná. Je to problém spojený téměř výhradně s lidmi a zvířaty v lidské péči.
Obezita poškozuje mnoho funkcí v těle a nese s sebou vážná rizika. Obézní lidé mají mnohem častěji cukrovku 2. typu, vysoký krevní tlak, ale také infarkt nebo mrtvici. Zvyšuje se u nich také riziko vzniku mnoha druhů rakoviny. Častěji je trápí astma, zástavy dechu ve spánku, pálení žáhy, problémy s ledvinami i játry a bolesti kloubů a zad.
Česká republika má v tomto ohledu velký problém. Podle statistik má u nás nadváhu nebo obezitu přibližně 60 % dospělých. To znamená, že 6 z 10 dospělých Čechů má hmotnost vyšší, než je pro zdraví vhodné.
K posouzení toho, zda máme zdravou váhu, nadváhu, nebo už obezitu, se nejčastěji používá takzvané BMI (index tělesné hmotnosti, anglicky Body Mass Index). Ten si můžete snadno spočítat například zde.
- Podváha odpovídá výsledku nižšímu než 18,5.
- Normální tělesná hmotnost odpovídá výsledku mezi 18,5 a 25.
- Výsledek mezi 25 a 30 znamená nadváhu.
- Pokud je BMI vyšší než 30, jedná se už o obezitu, která se dále dělí na tři stupně podle závažnosti.
Hodnoty nad a pod optimálním rozpětím už představují určité zdravotní riziko. Čím dále od normy, tím je zdravotní riziko vyšší. BMI je, nicméně, pouze jednoduchým orientačním ukazatelem, který nerozlišuje mezi tukovou a svalovou hmotou.
Obezita u dospělých
U dospělých je velmi dobrým ukazatelem zdravotního rizika spojeného s množstvím tuku v těle obvod pasu, protože břišní tuk je pro naše zdraví nejvíce nebezpečný (více než tuk na hýždích nebo stehnech). O zvýšené zdravotní riziko jde, pokud si muž v pase naměří více než 94 centimetrů a žena více než 80 centimetrů. Pokud je obvod pasu u muže větší než 102 centimetrů a u ženy přesahuje 88 centimetrů, jedná se už o velmi významné zdravotní riziko vzniku řady civilizačních nemocí.
Obezita u dětí
Velmi smutná je situace u dětí. Dnes má nadváhu nebo obezitu třetina dětské populace. Mezi lety 1996 a 2016 se počet obézních dětí zdvojnásobil a po pandemii onemocnění covid-19 (v roce 2021) dokonce vzrostl až na trojnásobek, takže obézních už bylo 16 % dětí. Problém je to obrovský, protože dítě, které je obézní, má velkou pravděpodobnost, že zůstane obézní i v dospělosti (platí to pro 80 % chlapců a 66 % dívek).
U dětí a dospívajících se však tělesná hmotnost nehodnotí stejně jako u dospělých. Používají se takzvané percentilové grafy, které zohledňují věk i pohlaví dítěte. Podle nich lze posoudit, zda je hmotnost dítěte v normě, nebo zda se pohybuje mimo běžné rozmezí pro jeho věk. Hodnoty nad 90. percentilem jsou považovány za nadváhu a hodnoty nad 97. percentilem za obezitu.
Tabulky hodnot 10. a 90. percentilu tělesné hmotnosti
Příčiny vzniku obezity
Nejčastější příčinou obezity je vyšší příjem energie z jídla a nápojů, než kolik tělo využije během dne. Nadbytečná energie z jídla se uloží v těle jako tuk (rezervní palivo, pro případ, kdy bychom byli bez jídla). To bylo v době hladomorů a nedostatku jídla výhodné, pomáhalo to našim předkům přežít období hladu. Dnes však žijeme v blahobytu. Jídlo máme dostupné na každém rohu a pohyb z našich životů mizí. Nepotřebujeme tedy tolik rezervního tuku. Ke zvyšování tělesné hmotnosti přitom přispívá, kromě sladkých nápojů a nezdravého stravování, také příliš mnoho stresu a nedostatek spánku. Svou roli samozřejmě hraje i genetika (vlohy zděděné po rodičích). Mezi méně časté příčiny obezity může patřit například užívání některých léků, například na léčbu psychických obtíží. Obezitu také mohou způsobit některá hormonální onemocnění. Největší podíl na vzniku obezity má však obvykle právě nezdravý životní styl.
Pokud si myslíte, že se vás nebo vaší rodiny obezita týká, prvním krokem je dojít k praktickému lékaři, který dokáže komplexně zhodnotit vaše zdravotní riziko.
Lékař vás také může poslat k dalším odborníkům. Nutriční terapeut vás naučí, jak poskládat zdravý jídelníček bez drastických diet. Fyzioterapeut vám pomůže najít pohyb, který vás bude bavit a bude přiměřený vašemu zdravotnímu stavu.
Psycholog nebo psychoterapeut vám pomůže lépe porozumět vlivu stresu na každodenní život a osvojit si zdravé způsoby, jak zvládat smutek, únavu či náročné životní situace bez sahání po jídle.
Pokud tyto změny nestačí, lékař může navrhnout moderní léky, které snižují pocit hladu, nebo dokonce doporučit chirurgický zákrok, jako je zmenšení žaludku. Stejně jako každá změna v životě je i cesta k optimální váze obtížná, ale výsledek určitě stojí za to.