Listopad patří knírům. Za každým z nich se ale skrývá vážnější téma, než by se mohlo na první pohled zdát. Víte, jaká vyšetření by vám jako muži neměla v kalendáři chybět?
Muži k lékaři obvykle nespěchají. Dokud nic nebolí, preventivní prohlídka se snadno odsune na „někdy příště“. Jenže právě u některých nádorových onemocnění platí, že dlouho o sobě nedávají vědět. Když se ozvou, bývá léčba složitější.
Dobrou zprávou je, že u nejčastějších nádorů mužů máme k dispozici jednoduchá a dostupná vyšetření. A k nim v RBP přidáváme i vlastní příspěvky.
Jak z vtipu vzniklo celosvětové hnutí
Název spojuje anglická slova moustache (knír) a November (listopad). Dnes kampaň upozorňuje nejen na rakovinu prostaty, ale také na rakovinu varlat a duševní zdraví mužů. V Česku ji každoročně pořádá Nadační fond Muži proti rakovině.
Knír je skvělý způsob, jak otevřít téma, o kterém se mezi muži moc nemluví. Skutečný rozdíl ale udělá až to, co následuje: návštěva lékaře.
Rakovina prostaty: když se dlouho nic neděje
Rakovina prostaty je nejčastějším onkologickým onemocněním českých mužů. Každý rok jí v Česku onemocní více než 10 000 mužů a jejich počet v posledních letech roste. Přibližně 1 400 mužů ročně této nemoci podlehne.
Záludné na ní je, že nádor obvykle roste na okraji prostaty. Potíže s močením nebo jiné příznaky se proto často objeví až v pokročilejší fázi onemocnění. Čekat, až se něco ozve, se tedy nevyplácí.
Stačí odběr krve
Od ledna 2024 funguje v Česku program časného záchytu karcinomu prostaty. Je určen mužům ve věku od 50 do 69 let a je plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění. O vyšetření si stačí říct svému praktickému lékaři nebo urologovi.
Základ tvoří jednoduchý odběr krve, ze kterého se změří hladina PSA, tedy prostatického specifického antigenu. Pokud je hodnota v pořádku, lékař vás pozve na další kontrolu za dva, případně čtyři roky. Pokud je vyšší, převezme vás do péče urolog a doporučí další vyšetření.
Zvýšené PSA přitom automaticky neznamená rakovinu. Může jít například i o zánět nebo nezhoubné zvětšení prostaty. Smyslem vyšetření je včas zjistit, zda je potřeba se na prostatu podívat blíže.
Rakovina varlat: není to jen starost padesátníků
Mnoho mužů má rakovinu spojenou až s vyšším věkem. U varlat to ale neplatí. Nádory varlat jsou nejčastějším nádorovým onemocněním mladších mužů zhruba mezi 15. a 40. rokem života. V Česku se ročně odhalí přibližně 400 až 500 případů.
Dobrou zprávou je, že nádory varlat patří k nejlépe léčitelným nádorům dospělého věku, pokud se zachytí včas. Mohou ale postupovat velmi rychle, a proto na včasnosti opravdu záleží.
Znáte své tělo?
Plošný screening rakoviny varlat neexistuje. O to důležitější je samovyšetření. Urologové doporučují, aby si muži od puberty zhruba do 40 až 50 let pravidelně, ideálně jednou měsíčně, prohmatali šourek a varlata.
Zbystřit byste měli, pokud nahmatáte bulku, zatvrdnutí nebo si všimnete jiné změny, která pro vás není běžná. Taková změna automaticky neznamená nádor. Je ale důvodem k tomu, abyste se bez odkladu objednali k urologovi.
Prevence nekončí u prostaty
Movember se sice zaměřuje hlavně na prostatu a varlata, prevence rakoviny u mužů tím ale nekončí. Dalšími důležitými kontrolami jsou vyšetření tlustého střeva a plic.
Screening rakoviny tlustého střeva od 45 let
Screening kolorektálního karcinomu, tedy rakoviny tlustého střeva a konečníku, je určen mužům i ženám. Od začátku roku 2026 můžete screening využít už od 45 let. Jednou za dva roky můžete absolvovat test na skryté krvácení do stolice, který si uděláte v klidu doma. Druhou možností je screeningová kolonoskopie jednou za deset let.
Screening je určen právě lidem bez potíží. Jeho smyslem je zachytit onemocnění nebo přednádorové změny.
Plíce pro (bývalé) kuřáky
Od roku 2022 funguje také program časného záchytu karcinomu plic. Je určen současným i bývalým kuřákům ve věku 55 až 74 let, kteří vykouřili alespoň 20 takzvaných balíčkoroků. To odpovídá například jedné krabičce denně po dobu dvaceti let.
Vyšetření probíhá pomocí nízkodávkového CT a žádanku vám vystaví praktický lékař. Na včasném záchytu tu záleží obzvlášť. Rakovinu plic odhalenou v prvním stadiu přežije 65 % pacientů, ve čtvrtém stadiu jen 10 %.
S čím vám pomůžeme v RBP
Vyšetření v rámci screeningových programů máte hrazená z veřejného zdravotního pojištění. My v RBP k nim přidáváme vlastní příspěvky, které vám prevenci ještě více usnadní.
Mužům ve věku od 19 do 59 let přispíváme v rámci programu Speciální vyšetření až 500 Kč například na preventivní vyšetření prostaty jednou za dva roky, včetně laboratorního vyšetření. Ze stejného příspěvku můžete jednou ročně využít také vyšetření pigmentových znamének u dermatologa nebo test na skryté krvácení do trávicího traktu, pokud vám ještě není 45 let.
Pokud chcete jít na jistotu, využijte bonusový příspěvek až 4 000 Kč na komplexní onkologickou preventivní prohlídku v některém z komplexních onkologických center. Podmínkou je, že jste během posledních 24 měsíců absolvovali preventivní prohlídku u svého praktického lékaře.
Jedním z hlavních rizikových faktorů rakoviny plic je kouření. Pokud se rozhodnete přestat, můžete v RBP využít příspěvek až 3 000 Kč v rámci programu Přestávám kouřit, raději sportuji. Je určen na nikotinovou substituční terapii, léčivé přípravky nebo odborné poradenství. Při splnění podmínek lze až 1 500 Kč využít také na sportovní oblečení a obuv. Navíc zachováváme samostatný příspěvek 500 Kč na odvykání kouření.
Movember ale není jen o těle. Stejnou pozornost věnuje i duševnímu zdraví mužů. I proto nabízíme příspěvky Psychohygiena a Duševní pohoda, každý až 5 000 Kč, na online psychologickou poradnu nebo terapii u odborníka.
A nezapomínejte ani na syny. Chlapcům ve věku 9 až 11 let a od 15 let přispíváme až 4 000 Kč na očkování proti HPV, které chrání mimo jiné před análním karcinomem.
O příspěvky můžete požádat nejrychleji v aplikaci my213, případně na pobočce. Jen pozor na termín: žádosti za letošní rok přijímáme do 30. listopadu, tedy do posledního dne Movemberu.
Kdy je ten správný čas?
Na preventivní prohlídku nemusíte čekat, až vás něco začne bolet. Právě v tom je její smysl: absolvovat ji v době, kdy se cítíte zdravý.
Nemusíte si přitom pamatovat všechny termíny a vyšetření. Stačí začít tím nejjednodušším. Zjistěte si, kdy jste byl naposledy na preventivní prohlídce u praktického lékaře, a při příští návštěvě se zeptejte, na jaká screeningová vyšetření už máte podle věku nárok. A všímejte si změn, které pro vaše tělo nejsou běžné.
Na jaké preventivní prohlídky a příspěvky máte podle svého věku nárok, zjistíte také v Kalkulačce bonusů a prevence RBP.
Zdroje