Co je kardiovaskulární onemocnění
Kardiovaskulární choroby (KVO) jsou onemocnění srdce a cévního systému. Ten tvoří srdce, které pumpuje krev, a krevní cévy (tepny, vlásečnice, žíly), kterými proudí krev směrem od srdce do orgánů celého těla a zpátky z celého těla do srdce.
KVO patří ve vyspělých zemích k vůbec nejčastějším příčinám úmrtí. K těm závažnějším se řadí zejména stavy, kdy srdce a další orgány trpí nedostatkem kyslíku a živin, protože mají omezený přívod krve. Srdce a orgány následně přestanou správně fungovat, což může vést až ke smrti. Takto může vzniknout například srdeční infarkt nebo mozková mrtvice.
Jak moc jsou tyto nemoci rozšířené, ukazuje například fakt, že jen srdečním selháním trpí v České republice až čtyři procenta dospělé populace. Za posledních deset let se navíc počet osob s KVO zvýšil o více než 20 %.
Přehled nejčastějších závažných kardiovaskulárních chorob
-
Známá také jako kornatění tepen, je velmi častá nemoc, při které se na cévách zevnitř tvoří usazeniny (pláty). Důležitou stavební složkou těchto usazenin jsou tukové látky z krve, především cholesterol. Cévy kvůli tomu tvrdnou, ztrácejí pružnost a jejich vnitřní prostor se zužuje. To brání průtoku krve a zhoršuje funkci orgánů. Usazenina může náhle prasknout. V místě praskliny vznikne krevní sraženina, která může cévu zcela uzavřít. To pak vede k srdečnímu infarktu nebo cévní mozkové příhodě (mrtvici).
-
Infarkt myokardu, dále též IM: Jde o život ohrožující stav, kdy se náhle a úplně ucpe céva, která zásobuje samotné srdce. Část srdečního svalu tak zůstane bez kyslíku, a pokud se průtok krve rychle neobnoví, začne postižená část srdce odumírat. Srdce pak pracuje méně efektivně a hůře pumpuje krev. Pokud v důsledku infarktu dojde k zástavě krevního oběhu, mozek nemá přísun krve a člověk umírá. Jedná se o akutní stav, kde je obvykle nutná rychlá lékařská pomoc. Více o IM a jak se nejčastěji projevuje, se dozvíte zde.
-
Mrtvice nebo dále též CMP: Nejčastěji vzniká podobně jako infarkt myokardu, ale k ucpání cév a přerušení dodávky kyslíku dochází v mozku. Také CMP vyžaduje rychlý odborný lékařský zásah, jinak hrozí poškození funkcí organismu, snížení soběstačnosti, částečné ochrnutí nebo dokonce úmrtí. Více o CMP a jak ji rozpoznat, se dozvíte zde.
-
K tomuto problému dochází, když se kvůli ateroskleróze ucpou tepny, které vedou krev do nohou. Znamená to často také, že postižení tepen je obdobně závažné i ve vnitřních orgánech a pacient je ve vysokém riziku srdečního infarktu nebo mrtvice. Dolní končetiny nemají dostatek živin a kyslíku. Projevuje se to bolestí při chůzi, která člověka nutí zastavovat a odpočívat. Vznikají rovněž bércové vředy.
-
Jedná se o chronický stav, kdy je srdeční sval poškozený a nemá už sílu pumpovat do těla dostatek krve. Dochází k tomu například po prodělaném infarktu nebo z důvodu dlouhodobě vysokého krevního tlaku. Srdce tedy nefunguje správně a jeho schopnost pumpovat krev se postupně zhoršuje. Projevuje se to například velkou únavou, zadýcháváním i při malé námaze, kašlem a silným otékáním nohou, protože se v těle hromadí tekutina.
Od čeho závisí kardiovaskulární onemocnění
- Vysoká hladina cholesterolu: Zvýšená hladina celkového cholesterolu a LDL-cholesterolu urychluje kornatění tepen. Naopak, zvýšený HDL-cholesterol cévy a srdce chrání.
- Vysoký krevní tlak: K obrovským rizikům patří vysoký krevní tlak, protože cévy poškozuje a snadněji se v nich tak tvoří usazeniny.
- Stres: Zvyšuje riziko srdečního infarktu zejména tím, že zvyšuje krevní tlak. Stres však také může přispívat ke vzniku aterosklerotických plátů, a to tak, že poškozuje vnitřní výstelku cév a usnadňuje tím usazování cholesterolu.
- Nedostatek spánku: Dlouhodobě zvyšuje krevní tlak a zatížení organismu.
- Věk: Riziko stoupá s věkem.
- Mužské pohlaví: U mužů roste riziko infarktu už od 30 let. Ženy jsou až do přechodu (menopauzy) chráněny ženskými hormony, následně jejich riziko ale také roste.
- Genetika: Pokud se ve vaší rodině vyskytl infarkt nebo mrtvice, máte k těmto nemocem vyšší sklony.
- Kouření: Kouření zvyšuje riziko infarktu oproti nekuřákům 2-5x.
- Tělesná hmotnost a diabetes: Nadváha a obezita jsou obrovskou zátěží, a to zejména z důvodu mnohem vyšší pravděpodobnosti vzniku aterosklerotických plátů v tepnách. Podobně nebezpečná je cukrovka – zvýšená hladina cukru v krvi poškozuje cévy a urychluje tvorbu usazenin.
Odhad rizika kardiovaskulárních příhod
Pro odhad rizika závažných kardiovaskulárních příhod, jako je například infarkt myokardu nebo mrtvice, se u dosud neléčených osob využívá nástroj zvaný „SCORE2“.
Osoby starší 40 let si mohou své riziko vzniku závažných kardiovaskulárních příhod zjistit z tabulky níže. Není však určena pro lidi, kteří již infarkt či mrtvici prodělali, nebo mají cukrovku či těžké onemocnění ledvin. Takové osoby jsou automaticky považovány za vysoce rizikové.
Rozvoji těchto závažných nemocí lze naštěstí v řadě případů předcházet úpravou životního stylu. Důležité je nekouřit – jen zahození poslední cigarety dokáže během 10 let snížit riziko úmrtí na infarkt na polovinu. Dále je zásadní pravidelný pohyb. Vhodné je jíst vyváženou stravu bez nadbytečných živočišných tuků, hlídat si tělesnou hmotnost, dostatečně pít – nejlépe obyčejnou vodu, dostatečně spát a vyhýbat se stresu. V neposlední řadě je nutné chodit k lékaři na pravidelné preventivní prohlídky, aby se včas odhalily a léčily rizikové faktory, jako jsou vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoký cholesterol.
