Prevence je přínosná, ne vždy ale nutně znamená také okamžitou úsporu pro zdravotní systém. Včasné odhalení už vzniklé nemoci zlepší léčbu a naději na vyléčení pro pacienta. Největší efekt má ale zdravý životní styl a taková prevence, která omezí riziko ještě před vznikem choroby. Právě to bude při rychlém stárnutí české populace stále důležitější, protože by mohla snížit počet lidí, kteří budou ve vyšším věku potřebovat dlouhodobou a nákladnou léčbu.
Podle modelu OECD samotná změna věkové struktury české populace může do roku 2050 zvýšit počet případů chronických neinfekčních onemocnění o čtvrtinu. Počet lidí žijících současně alespoň se dvěma takovými nemocemi může vzrůst o 64 procent a výdaje na jejich léčbu v přepočtu na obyvatele o 55 procent.
Problém přitom nezačíná až ve vysokém věku. Podle dat ÚZIS prezentovaných prof. Ladislavem Duškem začínají závažná chronická onemocnění v české populaci výrazně přibývat už kolem 55 let a kolem 65. roku má třetina lidí nejméně tři závažná chronická onemocnění. Už v roce 2024 potřebovalo některou formu dlouhodobější sociálně zdravotní nebo komunitní ošetřovatelské péče přibližně 553 tisíc lidí. Ministerstvo zdravotnictví očekává, že kolem roku 2040 jich může být téměř 760 tisíc.
„Musíme se snažit ovlivnit, v jakém zdravotním stavu budou lidé do vyššího věku vstupovat dnešní čtyřicátníci a padesátníci. Pokud chceme za dvacet let brzdit růst nákladů na zdravotní péči, je klíč prevence teď. Ne každá prevence ale automaticky znamená i okamžitou úsporu,“ říká prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Martin Balada.
Zachytit nemoc včas je dobře. Ještě lepší je, když vůbec nevznikne
Prevence může mít velmi rozdílnou podobu. Někdy umožní najít již vzniklou nemoc ve fázi, kdy se dá léčit úspěšněji. Jindy může odhalit rizikový stav a následný zásah zabrání samotnému vzniku onemocnění nebo jeho závažné komplikaci. Právě druhá skupina spolu se změnami životního stylu a životosprávy má největší potenciál omezovat budoucí náklady.
Konkrétní příklady ukazují, jak rozdílně může prevence fungovat:
• Kolorektální screening: při kolonoskopii lze najít a odstranit některé přednádorové polypy ještě předtím, než se z nich vyvine rakovina tlustého střeva.
• Prediabetes: zvýšená hladina cukru může upozornit na vysoké riziko budoucího diabetu 2. typu. Ve velké studii Diabetes Prevention Program snížila intenzivní změna životního stylu riziko rozvoje diabetu během přibližně tří let o 58 procent.
• Vysoký krevní tlak a cholesterol: dlouho nemusí způsobovat žádné obtíže. Jejich včasný záchyt umožňuje zahájit změnu životního stylu nebo léčbu ještě před první závažnou kardiovaskulární příhodou. Snížení systolického krevního tlaku o 10 mmHg bylo ve velké metaanalýze spojeno s poklesem rizika závažných kardiovaskulárních příhod o 20 procent a mrtvice o 27 procent.
• Osteoporóza: prvním projevem může být až zlomenina. Vyhodnocení rizika a vyšetření hustoty kostí umožní zahájit léčbu dříve. Britská studie ukázala, že screening rizika s následnou léčbou snížil výskyt zlomenin kyčle o 28 procent.
• Chronické onemocnění ledvin: vyšetření funkce ledvin z krve a albuminu v moči může odhalit poškození ještě bez výrazných příznaků. Včasný záchyt umožňuje léčit onemocnění a jeho rizikové faktory a zpomalovat postup k selhání ledvin.
• Screening děložního hrdla: HPV test a cytologie dokážou zachytit přednádorové změny, které lze řešit ještě před rozvojem invazivního karcinomu.
Velká část prevence začíná u praktického lékaře
Řadu rizik přitom není nutné hledat pomocí složitých vyšetření. Významnou roli má pravidelná preventivní prohlídka u praktického lékaře. Od roku 2026 se její náplň navíc rozšířila. Podle věku a rizika se sleduje například glykemie, jednotlivé složky cholesterolu, krevní tlak, funkce a poškození ledvin, jaterní funkce nebo EKG. U žen praktický lékař zjišťuje také riziko osteoporózy.
Ani tuto základní možnost ale stále nevyužívají všichni. V roce 2024 absolvovalo preventivní prohlídku u praktického lékaře během předchozích dvou let 62 procent obyvatel. Téměř čtyři z deseti lidí tedy v doporučeném intervalu preventivní prohlídku neměli.
Samotné vyšetření samozřejmě nic nevyřeší, pokud na zjištěný problém nenaváže změna životního stylu nebo potřebná léčba. Preventivní prohlídka je ale okamžikem, kdy lze dosud skryté riziko pojmenovat a začít s ním pracovat.
Největší potenciál? Obezita a kouření
Význam prevence nespočívá jen ve vyšetřeních. Velkou část budoucí nemocnosti ovlivňuje životní styl. OECD ve své letošní analýze modelovala, co by pro Českou republiku znamenalo snížení šesti hlavních rizikových faktorů, tedy obezity, kouření, nedostatku pohybu, nezdravého stravování, škodlivé konzumace alkoholu a znečištění ovzduší, na úroveň nejlepší čtvrtiny zemí OECD a EU.
V takovém modelovém scénáři by mezi lety 2026 a 2050 vznikalo v Česku v průměru o téměř 93 tisíc nových případů chronických onemocnění ročně méně a celkové roční výdaje na zdravotní péči by proti současné projekci byly v průměru o 10 procent nižší. Samotné snížení obezity představuje podle modelu 52 procent celkového potenciálu pro omezení nových případů nemocí. Společně s omezením kouření jde už o 70 procent.
„České zdravotnictví bude kvůli demografii potřebovat více peněz i péče. Prevence ten problém úplně neodstraní. Může ale ovlivnit, jak velký bude. Každý diabetes, infarkt, mrtvice, zlomenina nebo jiné závažné onemocnění, kterému dokážeme předejít, znamená především zdravější život konkrétního člověka. Zároveň je to péče, kterou zdravotnictví v budoucnu nemusí poskytovat. A při stárnutí populace bude právě tohle stále důležitější,“ uzavírá Balada.