Zaměstnavatel a jeho povinnosti

V případě, že má zaměstnanec více zaměstnavatelů, je zaměstnanec povinen provést doplatek pojistného do minimální mzdy prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Zaměstnavateli pak zaměstnanec v této souvislosti doloží čestné prohlášení. Zaměstnavatel si vyžádá každý měsíc potvrzení o výši příjmu u jiného zaměstnavatele. Pro účel stanovení, resp. dosažení příslušného minima se sčítají příjmy zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění u více zaměstnavatelů. Další důležitou zásadou je skutečnost, že pro účel stanovení povinného minima je primárně výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce.

Pokud je příjem u každého ze zaměstnavatelů vyšší než minimální mzda, pojistné se odvádí ve výši 13,5 % ze zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance. Jakmile je příjem u dvou zaměstnavatelů nižší než minimální mzda, pak je v takovém případě nutná průběžná spolupráce obou plátců z důvodu vzájemného doložení příjmů (v případě, že musí být u zaměstnance respektováno zákonné minimum). Po doložení výše příjmů u druhého zaměstnavatele pak každý zaměstnavatel odvede pojistné ze skutečné výše příjmu.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ): Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance považuje osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud v kalendářním měsíci dosáhne započitatelného příjmu. Od 1. 1. 2026 je částka započitatelného příjmu stanovena na 4 500 Kč. Pokud má pojištěnec podepsanou více než jednu dohodu o pracovní činnosti, platí limit započitatelného příjmu pro součet z obou dohod.

Dohoda o provedení práce (DPP): Osoba činná na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, je považována pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance, pokud příjem nebo úhrn příjmů z takových dohod dosáhl v kalendářním měsíci alespoň 12 000 Kč.

Každý zaměstnavatel je povinen při placení pojistného postupovat dle zákona č. 592/1992 Sb. Dle § 5 zaměstnavatel odvádí pojistné za všechny své zaměstnance evidované u příslušné zdravotní pojišťovny v jedné částce a pod variabilním symbolem plátce pojistného. Za odvod pojistného za období, kdy je pojištěnec zařazen u pojišťovny v kategorii zaměstnanec zodpovídá plátce pojistného, jedná se tedy pouze o vztah pojišťovny a zaměstnavatele jako plátce pojistného.

Základním předpokladem je splnění oznamovací povinnosti a to jak ze strany zaměstnavatele, tak i ze strany pojištěnce. Je tedy na místě se zdravotní pojišťovny dotázat, zda ho zaměstnavatel jako zaměstnance přihlásil.

Zdravotní pojištění za neplacené volno je hrazeno prostřednictvím zaměstnavatele. Za dobu neplaceného volna se již nepřipočítává poměrná část z minimální mzdy, ale musí být dodržen za měsíc minimální vyměřovací základ u zaměstnanců, za které není současně plátcem pojistného stát.

Bude-li trvat pracovní volno pouze po část měsíce a příjem ve zbývající části měsíce dosáhne částky minimálního vyměřovacího základu, bude pojistné uhrazeno pouze z dosaženého příjmu. Pokud by byl dosažený příjem nižší než minimální mzda, musí být zaplaceno pojistné z dosaženého příjmu (podílí se zaměstnavatel i zaměstnanec) plus pojistné vypočtené z rozdílu minimálního a skutečného vyměřovacího základu. Podle zákona pojistné z tohoto rozdílu hradí pouze zaměstnanec.