Jak poznat, kdy je vyčerpání běžné a kdy už je čas řešit zdraví? Zimní měsíce jsou pro lidský organismus náročné. Kratší dny, méně světla i změny denního režimu mohou vést k pocitu únavy, horší náladě nebo snížené energii. U části lidí jde o přirozenou reakci těla na roční období, jindy ale může únava signalizovat zdravotní potíže, které je vhodné řešit s lékařem.
Proč jsme v zimě unavenější
Jedním z hlavních faktorů je nedostatek denního světla, který ovlivňuje hormonální regulaci spánku a nálady. V zimě může přetrvávat vyšší hladina melatoninu (hormonu podporujícího spánek) i během dne, což vede k ospalosti a únavě. Současně se může snížit hladina serotoninu, hormonu spojeného s dobrou náladou, což přispívá k poklesu energie a psychické nepohodě. Únava je tak v zimě do určité míry normální biologickou reakcí a sama o sobě nemusí znamenat onemocnění.
Sezónní afektivní porucha: když únava není jen zimní splín
U části populace se ale může rozvinout sezónní afektivní porucha (SAD) – forma deprese vázaná na roční období. Ta se projevuje například:
- výraznou únavou a ztrátou energie,
- skleslou náladou nebo apatií,
- zvýšenou potřebou spánku,
- chutí na sladké a přibýváním na váze,
- ztrátou zájmu o běžné aktivity či sociální kontakt.
Mírnější formu zimních obtíží může pociťovat významná část populace, zatímco plně rozvinutá SAD postihuje přibližně několik procent lidí. Důležité je, že deprese (včetně sezónní) není jen špatná nálada, ale stav spojený s biologickými změnami v mozku a často vyžaduje odbornou pomoc.
Další zdravotní příčiny zimní únavy
Ne každá dlouhodobá únava souvisí pouze s psychikou nebo nedostatkem světla. V zimě se častěji projevují i další faktory.
Nedostatek vitamínu D
V chladných měsících je tvorba vitamínu D ze slunečního záření nízká, což může vést k únavě, horší náladě i poruchám spánku.
Dehydratace a životospráva
V zimě lidé často méně pijí, což může snížit okysličení tkání a přispívat k pocitu vyčerpání.
Poruchy spánku a cirkadiánního rytmu
Narušení přirozeného spánkového cyklu v důsledku nedostatku světla může způsobit nespavost nebo nekvalitní spánek, a tím i denní únavu.
Kdy je únava ještě normální a kdy už ne
Za běžnou zimní únavu lze považovat stav, který:
- je mírný a kolísá,
- zlepšuje se při pohybu, světle nebo odpočinku,
- neomezuje dlouhodobě běžné fungování.
Naopak pozornost a případnou konzultaci s lékařem si zaslouží únava, která:
- trvá týdny bez zlepšení,
- je provázena smutkem, úzkostí nebo ztrátou zájmu,
- výrazně narušuje spánek či každodenní fungování.
U depresivních stavů se diagnóza zvažuje tehdy, pokud příznaky přetrvávají téměř denně alespoň dva týdny.
Co může pomoci
Mezi základní doporučení patří:
- dostatek denního světla nebo světelná terapie, která je účinná u většiny případů sezónní afektivní poruchy,
- pravidelný pohyb a režim dne,
- vyvážená strava, pitný režim a doplnění vitamínu D v zimních měsících.
Pokud však obtíže přetrvávají, je vhodné obrátit se na praktického lékaře nebo specialistu. Včasná pomoc může výrazně zlepšit kvalitu života.
Zimní únava je častá a často i přirozená. Pokud je ale dlouhodobá, výrazná nebo doprovázená změnami nálady či spánku, může signalizovat zdravotní problém od nedostatku vitamínu D až po sezónní depresi. Naslouchat signálům vlastního těla a v případě potřeby vyhledat odbornou pomoc je proto důležitou součástí prevence i péče o duševní zdraví.
Péči o duševní zdraví také aktivně podporujeme a jako naši pojištěnci můžete využít příspěvek až 5 000 Kč na online psychologickou pomoc Moira nebo až 5 000 Kč na podporu duševního zdraví.