Úhrada služeb

Posuzování žádostí o úhradu zdravotních služeb

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o veřejném zdravotním pojištění) stanovuje případy, kdy jsou zdravotní pojišťovny povinny posoudit úhradu požadovaných zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění, a to na základě doručené žádosti o jejich úhradu pojištěnců nebo příslušných poskytovatelů (typicky formou tzv. žádanky). Je nutné zdůraznit, že k tomuto posouzení standardně dochází před poskytnutí požadované zdravotní služby. Tato povinnost vychází z ust. § 19 tohoto zákona, kdy v odst. 1 jsou přímo konkretizovány případy zdravotních služeb, na kterou se uvedené posouzení vztahuje. Z tohoto vyplývá, že nelze vyhovět žádostem o úhradu zdravotních služeb  podaných až po jejich poskytnutí (mimo stanovenou výjimku v ust. §19 odst. 2).

Případy, kdy zdravotní pojišťovna posuzuje úhradu zdravotní služby před jejím poskytnutím jsou:

• zdravotní služby jinak ze zdravotního pojištění nehrazených podle § 16,
• pobyt průvodce pojištěnce staršího 6 let podle § 25,
• ve stanovených případech lůžkové léčebně rehabilitační péče podle § 33,
• zdravotní péči poskytované v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách podle § 34 s výjimkou přeložení pojištěnce z hospitalizace do dětské odborné léčebny,
• nezbytné letecké dopravy podle § 36 odst. 3 písm. a),
•  léčivé přípravky, u kterých byla tato podmínka úhrady stanovena v řízení podle části šesté,
• vyjmenované zdravotní výkony podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
• vyjmenované zdravotnické prostředky předepisovaných na poukaz podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu,
• vyjmenované stomatologické výrobky podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu,
• léčivé přípravky s obsahem léčebného konopí, pokud překračuje limit stanovený v § 32b odst. 1

Zdravotní pojišťovny, tedy i RBP, zdravotní pojišťovna (dále jen RBP), zachovávají stanovený procesní postup při rozhodování o žádostech, který se řídí § 19 zákonem o veřejném zdravotním pojištění.   V případě, že zdravotní pojišťovna nevydá do 15 dnů od doručení žádosti pojišťovně souhlas s poskytnutím požadované zdravotní služby, postupuje dále při vyřízení věci dle pravidel zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen správní řád).

Z tohoto vyplývá, že je nutné si v rámci žádosti o úhradu zdravotní služby vždy uvědomit, že zdravotní pojišťovna má nejméně 15 dnů na posouzení jednotlivé žádosti a bude-li dále řešena ve správním řízení, lhůta se ještě prodlužuje. Souhlas s poskytnutím zdravotní služby může být vydán tehdy, jestliže žádost obsahuje veškeré nutné údaje a potřebné podklady pro rozhodnutí a tehdy, jestliže jsou dány podmínky pro poskytnutí a úhradu předmětné zdravotní služby. Jestliže tak žadatel požaduje, aby byla zdravotní služba poskytnuta dříve než v minimální uvedené lhůtě 15 dnů, nemusí být zdravotní služba před požadovaným poskytnutím schválena a žádosti nemusí být vyhověno. Je tak nutné podat žádost v dostatečném časovém předstihu.

Postup RBP jako správního orgánu a účastníků řízení ve vedeném správním řízení o žádosti o úhradu zdravotních služeb:

I. Podání žádosti:

Písemnou žádost může žadatel zaslat či podat přímo do sídla RBP nebo na jednotlivou její pobočku v listinné podobě nebo ji může zaslat do datové schránky RBP. Jiné elektronické způsoby doručení jsou zpravidla spojeny s nutností opatření zprávy tzv. uznávaným elektronickým podpisem, anebo doplnění listinným originálem.

V případě zjištění nedostatků či vad podané žádosti RBP pomůže žadateli nedostatky odstranit, nebo žadatele vyzve k odstranění těchto nedostatků v určité lhůtě.

II. Zahájení řízení:

Řízení o žádosti na úhradu zdravotní služby je zahájeno dnem, kdy byla žádost podána, resp. doručena do RBP. Žádost pojištěnec podává zpravidla prostřednictvím poskytovatele zdravotních služeb, ošetřujícího lékaře, na příslušném formuláři – tiskopisu žádanky. Ze žádosti musí být zřejmé následující údaje:

1. kdo ji podává  - identifikace pojištěnce, kterého se žádost týká – jméno, příjmení, datum narození, popř. číslo pojištěnce, místo trvalého pobytu, popř. doručovací adresa, identifikace poskytovatele zdravotních služeb,
2. které věci se týká - předmět žádosti,
3. co se žádostí navrhuje - včetně podrobného odůvodnění žádosti a doložení potřebných příloh nezbytných k rozhodnutí o žádosti, např. zdravotnická dokumentace, vyjádření lékaře apod.,
4. datum a podpis.

III. Role pojištěnce a poskytovatele zdravotních služeb: 

Je třeba mít na zřeteli, že účastníkem řízení je vždy pojištěnec, o jehož nároku na úhradu požadované zdravotní služby se rozhoduje. Poskytovatel, který pojištěnci poskytuje zdravotní služby, je povinen pojištěnci a zdravotní pojišťovně poskytnout součinnost za účelem vedení řízení.  Typicky tak na základě výzvy k doplnění doplňuje nutné podklady např. lékařské zprávy, záznamy, propouštěcí zprávy, medicínské studie apod.

S ohledem na uvedené je nutno si uvědomit, že aktivně legitimován k podání odvolání proti rozhodnutí RBP jako správního orgánu v řízení o úhradě požadované zdravotní služby je pouze pojištěnec. Poskytovatel může podat odvolání pouze v případě zmocnění k tomuto úkonu od pojištěnce.

IV. Přerušení řízení:

RBP jako správní orgán může správní řízení usnesením přerušit, a to na dobu nezbytně nutnou. Po dobu přerušení lhůty pro vydání rozhodnutí neběží. V řízení se dále pokračuje buď na základě žádosti žadatele o pokračování v řízení, nebo po uplynutí lhůty stanovené v usnesení o přerušení správního řízení. Nejčastějšími důvody pro přerušení správního řízení u podané žádosti o úhradu zdravotních služeb z prostředků veřejného zdravotního pojištění je zaslání výzvy žadateli k odstranění nedostatků žádosti.

V. Zastavení řízení:

RBP jako správní orgán může dále správní řízení usnesením zastavit. Důvodem pro zastavení řízení může být například skutečnost, že žadatel ve stanovené lhůtě neodstranil podstatné vady své žádosti, které brání v pokračování v řízení, žadatel vzal svou žádost zpět, podaná žádost je zjevně právně nepřípustná nebo se žádost se stala bezpředmětnou.

VI. Rozhodnutí o úhradě zdravotní služby:

RBP jako správní orgán musí mít v případě rozhodnutí o žádosti shromážděny veškeré podklady, z nichž lze zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a který umožňuje požadované rozhodnutí vydat, tj. žádosti vyhovět či nevyhovět. RBP se jako správní orgán řídí lhůtami pro vydání rozhodnutí, když rozhodnutí se vydá do 30 dnů od zahájení řízení a ve zvlášť složitých případech se lhůta pro vydání rozhodnutí prodlužuje až na 60 dnů od zahájení řízení.

Jestliže správní orgán žádosti zcela vyhověl, končí správní řízení tím, že se kladné písemné rozhodnutí doručí žadateli a poskytovateli zdravotních služeb, prostřednictvím kterého pojištěnec žádost podal.

Žádost, která se celá nebo částečně zamítá, obsahuje rozhodnutí výrokovou část (samotné rozhodnutí o žádosti), odůvodnění (důvody a skutečnosti pro zamítnutí žádosti) a poučení o opravném prostředku (odvolání). Rozhodnutí o zamítnutí žádosti se doručuje žadateli do datové schránky, má-li takovou zřízenu, v listinné podobě do vlastních rukou.

Rozhodnutí, které bylo žadateli řádně doručeno, a žadatel proti němu nepodal v zákonné lhůtě odvolání, se stává pravomocným. Rozhodnutí se zasílá na vědomí také poskytovateli zdravotních služeb, prostřednictvím kterého pojištěnec žádost podal.

VII. Odvolání:

Pojištěnec má právo podat proti rozhodnutí správního orgánu, kterým byla úhrada požadované zdravotní služby zamítnuta, byť i částečně podat odvolání, a to ve lhůtě do 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí.

Obsahem tohoto odvolání musí být mimo obecné náležitostí odvolání ( tj. jméno, příjmení odvolatele, datum narození, příp. číslo pojištěnce, trvalý pobyt, příp. doručovací adresa atd) označení rozhodnutí, proti kterému rozhodnutí odvolání směřuje, v jakém rozsahu ho odvolatel napadá a v čem spatřuje rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí či řízení, jež mu předcházelo.

Odvolatel může formou přílohy odvolání doložit další  dokumenty, které mohou odůvodňovat jeho žádost, a to např.  lékařské zprávy, záznamy apod., které při posuzování  neměla  RBP k dispozici. Jestliže se pojištěnec nechá  pro účely odvolacího řízeného zastoupit, musí být doložena i plná moc udělená tomuto zmocněnci.

Odvolacím orgánem je dle zákona o veřejném zdravotním pojištění revizní komise. Revizní komise je dle ust. § 20 odst. 1 tohoto zákona j pětičlenná, 4 členy jmenuje výkonný ředitel RBP a jeden člen je jmenován ministrem zdravotnictví. Nejvíce 2 členové  této komise mohou být zaměstnanci RBP  v pracovním poměru. Člen revizní komise musí být absolventem magisterského studijního programu právo a právní věda nebo musí mít způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle jiného právního předpisu. Alespoň jeden člen revizní komise musí být absolventem magisterského studijního programu všeobecné lékařství a alespoň jeden člen revizní komise musí být absolventem magisterského studijního programu právo a právní věda. K přijetí rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Je tak zřejmé, že tímto zákon zajišťuje jak příslušnou odbornost jednotlivých členů, tak jistou nezávislost v rozhodování o zdravotních službách ve vazbě na prvoinstanční řízení.

Revizní komise může napadané rozhodnutí o úhradě zdravotní služby zrušit a řízení zastavit, rozhodnutí zruší a věc vrátí orgánu prvního stupně, rozhodnutí změní nebo odvolání zamítnout a rozhodnutí potvrdí. Proti rozhodnutí o odvolání se nelze dále odvolat, rozhodnutí je pravomocné, jestliže bylo oznámeno odvolateli. Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se lze aktivně bránit žalobou u správního soudu.

VIII. Žádosti dle ust. § 16 – tzv. výjimečná úhrada zdravotní služby

U žádostí podaných na základě § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění musí být splněny současně zákonné podmínky, že poskytnutí zdravotní služby, o níž je žádáno, není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, je výjimečný případ a je jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. Jedinou možností  se z hlediska zdravotního stavu považuje taková zdravotní služba, u níž je předpoklad, že oproti alternativní hrazené zdravotní službě prodlouží život pojištence, zachová nebo zlepší jeho zdravotní stav či zmírní jeho utrpení.

Při posuzování žádosti podané na základě § 16 zákona je žadatel povinen zejména doložit doporučení příslušného specializovaného centra k navržené zdravotní službě schválené vedoucím pracovníkem tohoto centra a předpokládanou výši úhrady, tj. cenu jinak nehrazené služby dle kalkulace či dodacího listu.

IX. Posuzování žádosti na zpětnou úhradu zdravotní služby

Zákon o veřejném zdravotním pojištění stanovuje v ust. § 19 odst. 2 výjimku, kdy lze žádat o úhradu zdravotní služby i po jejím poskytnutí. Tento výjimečný postup však lze aplikovat pouze v případě tzv. neodkladné péče, kterou je rozuměna taková péče, jejímž účelem je zamezit nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život, které by mohly vést k náhlé smrti nebo vážnému ohrožení zdraví, způsobují náhlou nebo intenzivní bolest nebo způsobují náhlé změny chování pacienta, který ohrožuje sebe nebo své okolí.

O této skutečnosti následně příslušný poskytovatel zdravotních služeb informuje zdravotní pojišťovnu, která posoudí, zda byly splněny podmínky pro její úhradu s výjimkou v tomto případě jejího předchozího posouzení.

Hrazené služby

Rozsah a podmínky, za nichž jsou zdravotní služby hrazeny zdravotní pojišťovnou, stanoví zákon o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb.

Zubní výplně hrazené z veřejného zdravotního pojištění

Dočasný chrup

V dočasném chrupu, co jsou mléčné dětské zuby, stomatolog používá jako výplňový materiál při ošetření zubního kazu skloionomerní cement nebo samopolymerující kompozitum.

Skloionomerní cement (bílá výplň) je adhezivní cement se schopností adheze k zubním tkáním.  Vzniká smísením fluoro-hlinito-křemičitého skla a vodným roztokem kyseliny polyalkenoátové. Klasické skloionomerní cementy tuhnou pouze chemickou reakcí. Nově se objevují na trhu i tyto cementy tuhnoucí  po ozářením  modrým světlem, tedy lampou na fotokompozita.

Samopolymerující kompozitum (bílá výplň) je paktradiční dvousložkové makrofilní kompozitum tuhnoucí chemickou reakcí. Tento materiál obsahuje tzv. makroplnivo, které je obtížně leštitelné, a proto s tímto materiálem někteří stomatologové odmítají pracovat.

Kapslový amalgám se pro ošetření dětského mléčného chrupu používá v případech, pokud nelze z hlediska zdravotního stavu ošetřit dočasný zub skloionomerním cementem.

Dózovaný amalgám (stříbrná výplň) je velmikvalitní amalgám, kdy je v kapsli přesně stanovena dávka kovového prášku a odpovídající množství rtuti. 

V roce 2018 byl hrazen z veřejného zdravotního pojištění jen nedózovaný amalgám, kde se rtuť a  prášek odměřovaly objemovými měrkami, tudíž méně přesně. Od roku 2019 tento nedózovaný amalgám nebude používán, proto byla navýšena stomatologům úhrada za používání dózovaného amalgámu i za všechny výplně včetně fotokompozit hrazených do 18 – ti let ve frontálním úseku chrupu.

Pokud trvá rodič na ošetření fotokompozitní výplní, ta bohužel není hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Fotokompozit (bílá výplň) je materiál novější generace, kde se stále objevují nové, vylepšené druhy této výplňové hmoty. Je to druh syntetické pryskyřice, která se ozařuje modrým světlem - lampou na fotokompozita. Tím dojde k polymeraci, hmota vytvrdne a spojí se se zubem. Výhodou je výborné estetické hledisko, nevýhodou je vysoká pořizovací cena.

 Stálý chrup

• Do 15 let je hrazena fotokompozitní výplň u zubů 1,2,3 v horní i dolní čelisti a také výplň samopolymerujícím kompozitem.  U dalších zubů 4,5,6,7,8 je hrazena výplň ze skloionomerního cementu nebo opět ve výjimečných případech z hlediska zdravotního stavu pojištěnce z kapslového amalgámu.
• Ve věkovém rozmezí od 16 do 18 let je úhrada u předních zubů stejná jako do 15 let. Je hrazeno fotokompozitum v předních zubech 1,2,3 a výplň ze  samopolymerujícího kompozita. Změna je u dalších zubů, tj. 4,5,6,7,8. U těch je hrazen jen kapslový amalgám.
• Nad 18 let je hrazena u zubů 1,2,3 výplň ze samopolymerujícího kompozita. Kapslový amalgám je hrazen v rozsahu celého chrupu. Pokud trvá pojištěnec na zhotovení bílé výplně, musí si tyto výplně sám uhradit. Výjimku tvoří jen těhotné ženy a kojící matky. Těm je také hrazena výplň ze skloionomerního cementu.

Vysvětlivky:
Zuby 1,2 – řezáky,  zub 3 - špičák, zuby 4,5 - zuby třenové/premoláry/, zuby 6,7,8 - stoličky /moláry/

Ochranné limity

1. Ochranný limit na započitatelné doplatky od 1.1.2025

Od 1. ledna 2025 vstoupila v platnost nová legislativa, která mění způsob vracení přeplatků za léky. Nově pacienti nebudou muset čekat po překročení limitu započitatelných doplatků na složenku nebo převod na účet od pojišťovny, ale rovnou budou vypořádány v lékárně. Celkový doplatek bude v lékárně po překročení limitu pacientům rovnou snížen o jeho započitatelnou část automaticky - probíhá přes systém eRecept.

Doplatek a započitatelný doplatek není to samé. Doplatek je část ceny léku, kterou pacient musí zaplatit v lékárně. Jeho výše je vyjádřena jako rozdíl mezi cenou léku a jeho úhradou ze zdravotního pojištění. V každé skupině léků je vždy jeden lék nejlevnější a má tudíž také nejnižší doplatek. Právě tento nejnižší doplatek, který je označován jako „započitatelný doplatek“, se u všech léků ve stejné skupině započítává do ochranného limitu pacienta. Po jeho překročení bude v lékárně rovnou snížen celkový doplatek o tuto započitatelnou část. I po překročení limitu tak budou pacienti doplácet, nebudou však muset čekat na vratky od zdravotních pojišťoven.

Existují výjimky:

• Pokud je alespoň jeden z těchto léků plně hrazen zdravotním pojištěním (tedy bez doplatku), započitatelný doplatek je nula — i když si pacient koupí jiný lék s doplatkem.
• Pokud lékař na receptu vyznačí, že předepsaný lék nelze nahradit, započítává se doplatek v plné výši.
• Pokud lék spadá mezi podpůrné/doplňkové (vyhláška č. 385/2007 Sb.), doplatky se započítávají do limitu pouze u osob 65+.

Ochranný limit znamená maximální částku započitatelných doplatků za rok, které pacient zaplatí. Jakmile limit dosáhne — další započitatelné doplatky platí zdravotní pojišťovna. Od 1. 1. 2025 sleduje ochranný limit i částky započitatelných doplatků Státní ústav pro kontrolu léčiv v systému eRecept. Jeho výše je daná zákonem o veřejném zdravotním pojištění a liší se podle věku klientů.

*) U pojištěnců, kteří jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a doložili tuto skutečnost kopií rozhodnutí o invalidním důchodu pro invaliditu třetího stupně, a u pojištěnců, kteří byli uznáni invalidními ve druhém nebo třetím stupni, ale nejsou poživateli invalidního důchodu z jiných důvodů a doložili tuto skutečnost kopií posudku o posouzení zdravotního stavu (od doby doložení dané skutečnosti a jen po dobu jejího trvání)

2. Ochranný limit na doplatky u osob s invaliditou

Ochranný limit na započitatelné doplatky za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely je stanoven zákonem o veřejném zdravotním pojištění.

Od 1. 1. 2025 začíná Státní ústav pro kontrolu léčiv evidovat započitatelné doplatky přímo v systému eRecept. Jakmile pojištěnec dosáhne příslušného limitu, další započitatelné doplatky již nehradí.

Výše ochranného limitu u invalidů

Od 1. 1. 2020 platí snížený limit 500 Kč pro pojištěnce, kteří:

• pobírají invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a doručili zdravotní pojišťovně kopii rozhodnutí,
• nebo byli uznáni invalidními ve 2. či 3. stupni, avšak nesplnili podmínky pro přiznání invalidního důchodu, a tuto skutečnost doložili posudkem o posouzení zdravotního stavu.

Pokud pojištěnec své invalidity nedoloží, uplatní se standardní věkové limity, které zůstaly beze změny:

• 1 000 Kč – děti do 18 let a osoby nad 65 let (včetně roku dosažení věku),
• 500 Kč – pojištěnci od 70 let,
• 5 000 Kč – ostatní pojištěnci.

Invalidní osoby ve věku nad 70 let již nic dokládat nemusí, protože na ně limit 500 Kč platí automaticky z důvodu věku.

Prokázání nároku na snížený limit

Pojištěnci musí své zdravotní pojišťovně sami předložit doklady, které potvrzují jejich stupeň invalidity. Při změně zdravotní pojišťovny je nutné doložit nárok i nové pojišťovně.

Je třeba předložit zákonem určené doklady:

• kopii rozhodnutí o invalidním důchodu (3. stupeň), nebo
• kopii posudku, kterým byl pojištěnec uznán invalidním ve 2. nebo 3. stupni.

Snížený limit se přiznává od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, kdy je údaj o invaliditě zaevidován v systému eRecept.

Za nezletilé osoby a osoby s omezenou svéprávností vše vyřizuje jejich zákonný zástupce. Pojišťovna musí obdržet také:

• rodný list dítěte, nebo
• soudní rozhodnutí o svěření do péče (případně doklad instituce, která má pojištěnce v péči).

Oznámení zániku nároku

Pojištěnec musí zdravotní pojišťovně nahlásit ztrátu nároku na snížený limit a doložit ji příslušným dokumentem:

• Pokud již není příjemcem invalidního důchodu třetího stupně, musí tuto změnu oznámit do 8 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí a doložit ji kopií rozhodnutí.
• Změnu skutečností u pojištěnců, kteří byli uznáni invalidními ve 2. nebo 3. stupni, ale důchod nepobírali, je nutné oznámit do 8 dnů od obdržení informace o změně a přiložit příslušný posudek.

Přímé platby za péči

RBP, zdravotní pojišťovna upozorňuje své pojištěnce:

Není oprávněna jim proplácet přímé platby za poskytnutou zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění u poskytovatelů zdravotních služeb.

Pojištěnec má dle ustanovení § 11 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, 'právo na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem a poskytovatel za tyto služby nesmí přijmout od pojištěnce žádnou úhradu'. Jedná se o poskytovatele, kteří jsou ve smluvním vztahu s pojišťovnou a v případě neodkladné péče o všechny poskytovatele.
Při porušení této povinnosti je oprávněn příslušný orgán státní správy odejmout oprávnění k poskytování zdravotní péče nebo uložit pokutu. Podmínky poskytování zdravotní péče a její úhrady stanoví § 13 - 39 zák. č. 48/1997 Sb.

Vzhledem k tomu, že se vyskytly případy, kdy byla úhrada za poskytnutou zdravotní péči inkasována poskytovatelem přímo od pojištěnce, připomíná RBP, že úhrada těchto účtů nemůže být z výše uvedených důvodů realizována.
V případě, že bude mít pojištěnec problém se zajištěním smluvního poskytovatele, doporučujeme navštívit webové stránky www.rbp213.cz, kde je seznam smluvních poskytovatelů zdravotních služeb uveden nebo kontaktovat pojišťovnu na bezplatném telefonu 840 213 213.

Ze zdravotního pojištění se nehradí vyšetření uvedená v § 15, odst. 9 citovaného zákona.

• Denzitometrie
  Denzitometrie jednofotonová, dvoufotonová i ultrazvuková je po předchozí indikaci ošetřujícím lékařem plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
• Pobyt doprovodu dítěte mladšího 6 let v nemocnici
  Je-li při přijetí dítěte mladšího 6 let do nemocnice vzhledem k jeho zdravotnímu stavu nutná celodenní přítomnost průvodce, může s ním být průvodce přijat do ústavní péče. Pobyt je plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění.
• Pobyt doprovodu dítěte staršího 6 let
  V případě nutnosti pobytu doprovodu dítěte staršího 6 let v nemocnici, je tento rovněž hrazen z veřejného zdravotního pojištění, avšak po předchozím schválení revizním lékařem.
• Mamografie
  Mamografie je po předchozí indikaci ošetřujícím lékařem plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
• Laserové operace očí
  Laserové operace očních vad nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

Postup podání a schválení

1. Po absolvování cesty vyplňte tiskopis. V případě, že je plánováno větší množství cest ke sejnému poskytovateli zdravotních služeb, lze podat až deset takových cest na jednom potvrzeném formuláři.
2. Originál tiskopisu odevzdejte:
   • osobně na pobočce RBP, nebo
   • zašlete poštou na adresu RBP.
3. Nárok na proplacení této zdravotní služby lze uplatnit až 3 roky zpětně.
4. Revizní pracovník žádost zpravidla do 30 dnů posoudí:
   • Schválení – žádosti jdou k vyplacení (preferováno na bankovní účet).
   • Doplnění žádosti – v případě chybějících informací (žadatel má následně 90 dní na doplnění zdravotnické či jiné dokumentace, která jeho nárok na úhradu cestovních nákladů prokáže)
   • Zamítnutí – důvod zamítnutí je v žádosti písemně zdůvodněn. Proti zamítnutí je možné se odvolat do 30 dnů.

Jaká je výše úhrady?

• Podle skutečně ujetých kilometrů.
• Schvaluje se nejkratší trasa k nejbližšímu možnému poskytovateli zdravotních služeb, který je schopen požadované vyšetření či ošetření pojištěnci poskytnout.
• Ve výjimečných případech (např. aplikace vysoce specifických léčebných přípravků, specializovaná vyšetření u vzácnějších onemocnění) je možné individuálně schválit dopravu ke vzdálenějšímu poskytovateli zdravotních služeb.